|
|
Edge of habitability: bird community on dump sites after uraninite mining
KOREJS, Kryštof
Biota on post-mining areas is a well-examined topic in restoration ecology. However, most scientific attention focuses on large-scale opencast mining sites or spoil heaps. This study attempts to offer an insight into ecological conditions on a unique ecosystem represented by dump sites after uranium mining, using birds as a study group. We examined differences in bird abundance, species richness, community structure and habitat preferences between nine moderately sized dump sites and eight control areas. Our study can function as a pilot survey of birds of uranium mining sites, offering a broad overview of population-level effects of hostile conditions. Our findings can guide restoration practices with respect to this specific type of ecosystem.
|
|
|
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
|
|
|
Faktory ovlivňující druhovou bohatost ektomykorhizních hub na velkých prostorových škálách
Petr, Andrej ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Ektomykorhizní (EcM) houby tvoří mutualistické vztahy s částí nahosemenných a krytosemenných dřevin, které mají významnou roli pro fungování většiny terestrických ekosystémů. Pomocí enzymů schopných vyvazovat dusík a fosfor z komplexních organických sloučenin zpřístupňují EcM houby tyto prvky svým hostitelským rostlinám, které jim na oplátku poskytují uhlíkaté látky, na nichž jsou EcM houby životně závislé. Jednotlivé druhy EcM hub se však mezi sebou vzájemně liší ve své schopnosti vyvazovat dusík a fosfor z organických sloučenin, podobně jako ve svých požadavcích na uhlíkaté látky od rostlin. Význam EcM symbiózy pro ekosystém proto závisí na druhové bohatosti přítomných EcM hub, kterou na velkých prostorových škálách ovlivňuje řada vzájemně interagujících faktorů, mezi něž patří zejména hustota a diverzita hostitelských rostlin, klima a vlastnosti půdy. Jelikož EcM houby vykazují obecně nízké hostitelské preference, má na jejich druhovou bohatost na globální škále hustota hostitelské vegetace a s tím spojená vyšší dostupnost živin pro EcM houby větší vliv než fylogenetická diverzita hostitelských rostlin. Kromě těchto environmentálních faktorů se však rozšíření EcM hub silně odvíjí od jejich biogeografické historie. V kontextu současné klimatické změny nabývá výzkum druhové bohatosti EcM hub...
|
|
|
Vztah mezi plochou a počtem druhů ptáků: variabilita mezi prostředími mírného pásu
Gaigr, Matěj ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Vztah mezi plochou a počtem druhů organismů je jedním nejstarších a nejstudovanějších principů v přírodě, často je označován jeden ze zákonů v gům slouží především k modelování předpokládaného počtu druhů na určitém území. SAR totiž říká, že čím větší je měřená oblast, tím více druhů se na ní bude vyskytovat. Zároveň locha není jediným faktorem ovlivňujícím diverzitu druhů - často studovaným faktorem ovlivňujícím je také heterogenita habitatů. Počet druhů na území bývá positivně ovlivňován Velký vliv na to mají faktory, které s positivně korelují Mezi tyto faktory se řadí druhová diverzita vegetace, míra energetické produktivity, počet mikrohabitatů, vliv disturbancí nebo množství rozdílných zdrojů potravy. Jednotlivé biotopy mírného pásu se liší relativním přínosem jejím dopadu na pozorovaný počet druhů Na druhovou početnost nemá vliv pouze heterogenita habitatů, ale i další faktory, například nadmořská výška, klima nebo latituda. Nejvíce ovlivněným Hlavním vlivem zapříčiňujícím vysokou heterogenitu v lesích je vertikální Ostatní biotopy mírného pásu jsou spíše horizontálně diverzifikované nich takové množství druhů jako v lesích á velké využití i v ochranářské biologii při plánování chráněných území. Chráněná území by měla být aná tak, aby v nich bylo obsaženo co ne více různých typů habitatů, které se...
|
|
|
Dlouhodobá dynamika sukcese vegetace výsypek po těžbě uhlí.
Skalníková, Andrea ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uhlí je považována za jeden z možných způsobů jejich obnovy. Je proto důležité znát průběh sukcese na těchto místech a zda probíhá opakovaně v podobném uspořádání, což by nám usnadnilo predikci jejího průběhu. Spontánní vývoj vegetace na tímto způsobem disturbovaných lokalitách je obvykle sledován za použití metody chronosekvence (space-for-time substitution), při které je sledováno několik ploch každá v jiném stádiu sukcese a jejich porovnáním se usuzuje o změnách, které proběhly v čase. Další možností je opakovaně sledovat trvalé plochy, což ale vyžaduje dlouhý časový úsek, aby se zaznamenaly sukcesní změny. Jen vzácně se oba tyto přístupy kombinují. V této práci porovnávám, zda pozorované lokality sledují podobné sukcesní trendy ve vývoji vegetace a funkčních vlastností rostlin na pěti různě starých lokalitách za uplynulých 15 let. Data (pokryvnost rostlin) byla sbírána v 50 (deset na každé lokalitě) permanentních plochách 5 m x 5 m od roku 2007. Provedením mnohorozměrné analýzy CCA jsme analyzovaly druhové složení rostlin společenstva a provedením analýzy RDA jsem analyzovala vážené průměry funkční vlastnosti rostlin. V obou případech byla identita lokalit a jejich sukcesní stáří použity jako vysvětlující proměnné. Mnohorozměrné testy jsme...
|
|
|
Možnost obnovy rašeliništního biotopu ze semenné banky: Zaniklé rašeliniště u Příbrazského rybníka
ČÍŽKOVÁ, Eva
V důsledku zvyšujících se nároků lidské společnosti dochází k využívání, narušování a zániku přírodních biotopů. Lidské aktivity výrazně ovlivňují i biotopy rašelinišť, což vede k jejich úbytku, vlivem čehož jsou tyto biotopy ohrožené v mnoha zemích Evropy, včetně České republiky. Úbytek rašelinišť je patrný jak na lokální, tak i na globální úrovni, tudíž v posledních desetiletích vzrůstají snahy o obnovu těchto biotopů. Pro obnovu druhového složení degradovaných biotopů lze využít půdní semennou banku, která byla vytvořena před jejich narušením. Avšak, tímto způsobem je možné obnovit pouze ty druhy rostlin, které vytváří v půdě vytrvalou banku semen. Dále je nutné zohlednit, že je půdní semenná banka značně heterogenní, a to jak v počtu životaschopných semen, tak i v počtu druhů. V této diplomové práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka ze zaniklého rašeliniště, které se nachází u Příbrazského rybníka na jihu Čech. Předmětem výzkumu bylo zejména druhové složení rostlin vyrostlých z půdní semenné banky, která byla odebrána na různých místech lokality a v různých hloubkách půdního horizontu. Ze zkoumané půdní semenné banky zaniklého rašeliniště vyrostlo 54 druhů rostlin, z toho 13 z nich je na území České republiky vyhodnoceno jako druhy ohrožené nebo vzácné, z čehož vyplývá, že půdní semenná banka je schopna zvýšit druhovou bohatost dané lokality. Při zkoumání druhového složení semen půdní banky odebrané v různých hloubkách půdního horizontu vyšlo najevo, že počty jedinců i druhů schopných vyklíčit z půdní semenné banky postupně klesají od doby zániku rašeliniště, tudíž je (pro případnou obnovu tohoto biotopu) vhodnější použít ne příliš starou půdní semennou banku uloženou ve vrchní vrstvě půdního horizontu. Dále bylo zjištěno, že druhové složení půdní semenné banky je na různých místech lokality odlišné, což naznačuje, že je vhodné obnovit zaniklý biotop na takovém místě, jehož půdní semenná banka obsahuje cílové druhy rostlin.
|
|
|
Vliv managementu na složení rostlinných společenstev a na ohrožené zájmové druhy NPR Vyšenské kopce
VACEK, Michal
Studie hodnotí vliv na složení rostlinných společenstev a na ohrožené druhy rostlin. Studovali jsme účinek pastvy na (pasené a nepasené kontrolní) trvalé plochy po 20 letech od založení na polopřirozených vápenatých trávnících v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce, a založili jsme nové trvalé experimentální plochy pro zásah kosením. Porovnávali jsme druhové složení a počty druhů mezi managementy a porovnali jsme výsledky založené na monitorování v různých obdobích během jednoho roku.
|
|
|
Vliv tvaru potravních zdrojů na společenstva afrického koprofilního hmyzu
HELCLOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá tropickými koprofilními společenstvy a jejich vztahem k prostorovým parametrům potravních zdrojů - tvar a povrch trusu. Cílem práce bylo otestovat rozdíly ve funkčním složení koprofilních společenstev, jejich abundanci a druhovou bohatost napříč normálním exkrementem a exkrementem se čtyřikrát zvětšeným povrchem. Výsledky naznačují, že preference pro exkrement s rozdílným povrchem hraje klíčovou roli ve vyhýbání se kompetici mezi hmyzem obývajícím trus.
|
|
|
Coexistence of plant species in fragmented landscape
JANEČKOVÁ, Petra
Polopřirozené trávníky představují centra diverzity v současné krajině. Práce se zaměřila na různé efekty a procesy určující koexistenci rostlinných druhů na dvou různých škálách. V místním měřítku se zabývala vlivem managementu a hnojení ve vztahu k abiotickým gradientům a funkčním charakteristikám druhů. Na úrovni krajiny ovlivňuje rozšíření druhů také prostorové rozložení trávníků, hospodaření či funkční charakteristiky druhů. Rozložení rostlinné diverzity ve fragmentované krajině je modifikováno také podle dostupnosti vhodných biotopů a heterogenitou krajiny.
|
|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
host ::
RSS.